čtvrtek 3. srpna 2017

Putování druhé - Srní a okolí

V pondělí jsme vyrazili do Srní, měli jsme naplánovanou návštěvu výběhu s vlky a okruh po okolí. V infocentru na náměstí jsme si nechali poradit, kudy se vydat a koupili si vlčí bobky (datle v čokoládě, obalené ve skořici). A hurá na vlky. Byla to nádhera, z lávky nad oborou jsme pozorovali, jak dospělé vlky, tak i čtyři malá vlčata. V místním infocentru jsme se pro jistotu zeptali ještě jednou, kudy se vydat na námi zvolený okruh. Bylo nám řečeno, po Klostermannově stezce, pak sejdete po silnici dolů do Rokyty a odtud naučnou stezkou Povydří. Tak jsme vyrazili, trochu kopcovitá, ale úžasná procházka lesem, i hříbky jsme viděli. Pak jsme došli k odpočívadlu na konci lesa, nasvačili se a asi špatně podívali na mapu a vydali se dolů po silnici. Štrádovali jsme z kopce dolů, cesta už trvala dlouho, zdálo se nám to divné. Rokyta nikde a po chvíli, k našemu nemilému překvapení jsme došli zpět k odbočce k výběhu s vlky. Měla jsem chuť to vzdát, znovu absolvovat stejnou trasu a pak pokračovat dál se mi moc nechtělo. Manžel zašel do infocentra pro mapu s okolím, abychom zjistili, kde jsme udělali chybu a přeci jen jsme šli znovu. Kluci kupodivu ani neremcali. Takže znovu až k odpočívadlu, ale pak ne po silnici dolů, ale kousek výš na vrchol kopce a pak opravdu kousíček do Rokyty. Tady jsme se vydali k Antýglu a pak okolo řeky Vydry. To je vám nádhera, valící se, šumící voda přes veliké balvany, fotoaparátem nezachytitelná. Narozdíl od Klostermannovy stezky, kde jsme potkali jen jeden starší pár, tu bylo opravdu hodně lidí. No jo, vždyť i já si na internetu přečetla, kdo byl na Šumavě a neprošel se okolo Vydry, jak by tu ani nebyl. Bohužel jsme si té nádhery nemohli dosytosti užít, neboť se začalo kazit počasí, tu a tam přeháňka, se začala měnit v trvalý zahradnický déšť. Kolem páté jsme došli k Turnerově chatě a pak pokračovali na Čeňkovu pilu. Už jsme ji z dálky viděli a strhl se opravdový slejvák, my jsme zapluli do tamní restaurace, mokří, vypadalo to, že se počasí neumoudří. Dle rozcestníku ještě 2,5 kilometru do Srní. Petr se šel zeptat obsluhy, jestli neví třeba ještě o jiné kratší cestě. Paní číšnice ho chtěla poslat zpět kudy jsme přišli, cca 7 km pouze do Rokyty :(, no tak to jsme si poradit nenechali. Já a kluci jsme zůstali v hospodě, dali si teplou polévku a muž se vydal po turistické, tuším modré pro auto. Déšť ještě zesílil, byla jsem už mírně nervózní, ale vše dobře dopadlo. Petr tu byl dříve, než jsem čekala, kluci si hráli v hracím koutku, a tak si dal i on vřelou polévku, pak jsme si přitopili v autě a vydali se zpět na chalupu. Až na to počasí to byl nádherný výlet.

kostel v Srní






naše osudové odpočívadlo :)


Antýgl


Klostermannův most

malebná řeka Vydra



Turnerova chata


Čeňkova pila s hospůdkou

4 komentáře:

  1. Krásne putovanie! Príroda je tam nádherná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Danko, to teda je :). Určitě se na ta místa zase někdy vrátíme.
      Měj se hezky.

      Vymazat
  2. Sledovať vlkov na živo, to musel byť pre chlapcov obrovský zážitok. Vydra je naozaj krásna...na Šumave som nikdy nebola a asi je najvyšší čas to zmeniť:-).Prajem krásne leto.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To tedy byl. Na Šumavu určitě zavítej, je tam nádherně a těc míst k vidění :).
      Přeju pohodový srpen.

      Vymazat