Naučná stezka Boženy Němcové II.

V úterý jsme se rozhodli pokračovat naše putování naučnou stezkou Boženy Němcové, tentokrát jsme nechali auto přímo na parkovišti u zámku a začali jsme naši cestu v krásné zámecké zahradě. 

A odtud již přímo do Babiččina údolí, kde jsem nejprve navštívili Rudrův mlýn a poté hned vedle mandl. Ve dvoře jsme se občerstvili výtečnými koláčky a potkali tu Táňu Kuchařovou s Ondřejem Brzobohatým.

Pak následovalo foto u sochy Babičky, návštěva Starého bělidla ...

... a osvěžení u splavu.

Tady se většina návštěvníků otáčí a vrací zpět. My jsme se ale vydali po stezce dál k Rýzmburskému altánu, kde nás stihla řádná bouřka. Museli jsme zde přečkat třičtvrtě hodiny, než jsme mohli jít dál směrem k rozhledně Žernov. 

 A pak už jen dál, tuším po žluté, dál přes most přes řeku a vyšli jsme opět poblíž mlýna a odtud na parkoviště. Kluky to tak zmohlo, že Jiříček usnul v křesle u Večerníčku :)

Příště se můžete těšit na naši fotodokumentaci z hospitalu Kuks :)

ZOO Dvůr Králové

Děti mi dnes po večeři odjely k babičce na prázdniny, sice jen na druhý konec vesnice, ale i manžel šel na noční do práce a doma je nějaké podezřelé ticho. Sedla jsem k internetu, hledám tu různé inspirace a ten čas nějak rychle letí, už je půlnoc. Spát se mi ale nechce a tak se chystám uspořádat fotky z dalšího dne naší dovolené. Kluci moc chtěli do safari ve Dvoře Králové. Opravdu si to tam užívali, ale chvílemi mi přišlo, že je víc baví různé prolízačky, než samotná zvířata :). Ale na safari vláčku byli zase plní zaujetí, poslouchali výklad a sledovali zvířata. 

A tenhle pohled se nám naskýtal téměř při každé procházce po dvorku chaloupky, asi 10 m od chalupy pasoucí se dvě srny s mladými. Nádhera :), jen nechtěly moc pózovat.

 Děkuji za vaše návštěvy a milé komentáře :)

Naučná stezka Boženy Němcové I. ...

... aneb 2. den naší dovolené.

Po snídani na chaloupce jsme se vydali autem do České Skalice, kde jsme u Barunčiny školy započali naše putování stezkou Boženy Němcové. 

Podívali jsme se , jak dříve vypadala školní třída, pokoj pana učitele a další vystavená expozice. Také započalo naše putování za sbíráním dřevěných turistických známek. Začali jsme je sbírat až s našimi dětmi a rádi se jimi za dlouhých zimních večerů probíráme a vzpomínáme, jaká krásná místa jsme společně navštívili. 

Po malém občerstvení zmrzlinou a ledovou kávou vedla naše cesta do muzea v České Skalici, kde je část věnována právě Boženě Němcové a část slouží jako textilní muzeum. Navíc jsme tu objevili bezva mapu pro děti s tipy na výlet Kladským pomezím, které byly spojeny se sbíráním samolepek navštívených míst a ziskem malé odměny za 5 nasbíraných samolepek. Kluci s velkým nadšením začali sbírat a navíc si do mapy dávali razítka navštívených míst. 

 A pak už vedla naše cesta přímo do Babiččina údolí k Ratibořickému zámku. Cestou nás čekalo několik zastavení se zajímavými informacemi z historie, o místní přírodě apod.

Na prohlídce zámku dostaly děti od průvodce úkol spočítat všechny hodiny v 1. patře zámku, kluci měli opět o zábavu postaráno :). Bez naší pomoci je spočítali správně, bylo jich tuším 11. 

 Pak jsme se vydali na pozdní oběd, s tím, že naše putování bude pokračovat dál. Chytl nás ale takový liják, že jsme museli naše plány přehodnotit a jakmile ustal, bylo už celkem pozdě a tak jsme se raději vrátili k autu s tím, že pokračovat budeme v jiný den. 

Přeji všem krásnou neděli :)

Dovolená v Mezilečí ...

... aneb druhé ohlédnutí za měsícem červencem. 

V sobotu 23. července jsme vyrazili autem na dovolenou do kraje Boženy Němcové. Místo naplánovaného odjezdu v 10 hodin, jsme vyjeli až o půl 12. Navigace nás vedla na Jihlavu, kde bylo po cestě několik oprav na silnici, tak se nám cesta potáhla nejméně o půl hodiny. Plánovaný oběd jsme tedy museli zrušit, abychom stihli včas předání klíču k našemu dočasnému bydlení. Jiříček v autě naštěstí usnul. Otázek typu: ,, Kdy už tam budem?,, , jsme byli ušetřeni. Na místo jsme dorazili včas, přivítala nás milá paní majitelka, ubytovali jsme se, chvíli si odpočinuli a vyrazili na procházku po okolí. Vydali jsme se do vedlejší vesnice - Hořiček hledat obchod s potravinami, abychom věděli kam pro pečivo, až dojdou dva bochníky chleba, ketré jsem upekla. Místo toho jsme našli hospůdku, kde výborně vaří. Takže místo oběda, který jsme nestihli, byla večeře :). 

Naše dočasné bydlení.

Příště pokračování, aneb co jsme podnikli v neděli. 

Všem přeju krásný víkend. Nás čeká zítra grilovačka s mými sourozenci , tak snad bude počasí přát.

Na borůvkách a Landštejně ...

... aneb první ohlédnutí za měsícem červencem.

Červenec utekl jako voda, to jsem měla plánů, co všechno stihnu, no nepodařilo se úplně, ale byl to krásný měsíc. Výletovali jsme, dovolenkovali, já často cestou do kopců funěla :), zvelebovali další kout naší zahrady, zavařovali, džemovali a pomalu jsem se začala připravovat na příchod našeho dalšího člena rodiny, takže snést postýlku z podkroví, vyprat oblečení atd. Zkrátka bylo toho dost :).

A nyní k prvnímu ohlédnutí, jako se u nás stalo každoročním zvykem, vyrazili jsme i letos do Slavonic na borůvky. Tentokrát jsme sběr spojili s výletem na zříceninu hradu Landštejn. Moc se nám tu líbilo. 

  Děkuji za vaše návštěvy a milé komentáře.

Nový Hrádek u Lukova

Včera jsme podnikli úžasný výlet na Nový Hrádek u Lukova. Jsem ostuda, takový kousek od nás a já tam ještě nikdy nebyla, ba co víc, dlouho jsem ani nevěděla, že tady takovou zříceninu máme. Rozkládá se v panenské přírodě Národního parku Podyjí. Auto jsme museli nechat v nedaleké vesničce Lukov a pak tři kilometry pěšky krásnou přírodou.

  Kluci po cestě uzobávali lesní jahody a okukukovali podél cesty hříbky a jiné houby. 

Na zřícenině se chodí vždy s průvodcem, protože se nachází v 1. ochranné zóně parku. Kromě historie jsme se dověděli o mnoha chráněných živočiších, kteří tu mají své útočiště a viděli jsme také řadu vzácných či chráněných rostlin. A ten výhled z horní terasy. No prostě nádhera. Jen jednu chybičku to mělo, nějak špatně se mi nabil foťák, a tak pořád blikal, že je slabá baterie, tak jsem rychle cvakala, dokud se úplně nevypl. Pak pár fotek na mobil, ale ten se pro změnu také vybil.

Chráněná divizna nádherná a ještěrka zelená, než se utekla schovat před naším Jiříkem :).

Poslední foto před cestou zpět, pak se vypl i mobil, takže dál již bez fotodokumentace :)

Po výborném obědě jsme slíbili klukům koupaní v nedaleké Vranovské přehradě, z toho bohužel sešlo, protože začalo bouřit. I tak jsme si výlet náležitě užili. 

Děkuji za vaše návštěvy a milé komentáře.

Prázdniny ...

Včera pro mě a mé syny začaly prázdniny, oni je mají dva měsíce, já dva roky. Musím říct, že jsem si včerejší první den moc neužila, asi na mě padla únava z posledních hektických školních dnů. Dodělat si všechny resty, co jsem měla, ale hlavně odstěhovat všechny věci a že se jich za ty tři roky, co jsem se vrátila po mateřské zase nashromážilo :). Možná to bylo i nostalgií z loučení s mými duháčky, kteří za mnou bezelstně přišli s tím, že je ve třídě místo, kam by se vešla postýlka pro miminko a já je mohla učit dál. Nebo dojemným loučením s rodiči, kteří mi přišli poděkovat a řekli, že jsem budoucí paní učitelce nasadila laťku opravdu vysoko. 

Tady jedna z mnoha nádherných kytiček a dárků, které jsem na konci školního roku dostala. A také moje oblíbená keramika od Lenky Hložkové, tou jsem si udělala radost já sama.

Ale dnes jsem se vzbudila již opět ve své kůži. Dala si kávu na terase a teď se jdeme chystat na celodenní výlet vstříc prázdninovým zážitkům. Snad nás nepřepadne žádná z bouřek, které na dnešek hlásí.

Krásné prázdninové dny všem!