Za památkami

Ve čtvrtek jsem toho stihli opět hodně :). Sice jsme se přibližovali autem, ale ani 10km procházka nás neminula. Ale pěkně popořadě.

Nejprve jsme navštívili krásný zámek Sychrov, jeho interiér je vkusně zdobený dřevem, podobně jako u nás na Moravě Lednice. Já ale fotila pouze zvenčí. Po prohlídce jsme si dali v zahradní cukrárně  výbornou kávu a dortík :) a prošli si zámecký park.

 Pak jsme vyrazili na Trosky, které jsme již několikrát zahlédli z dálky na toulkách po Českém ráji. Jak říká všem náš Jiříček, viděli jsme Bábu a Pannu.

Neplánovaně jsme zastavili ještě ve  Hrubé Skále, kde jsme si prošli její skalní město a prohlédli nádvoří místního zámku. Skalní město nabízí impozantní obrazy, buď koukáte z údolí na nádherné vysokánské skály, nebo vystoupáte vzhůru, kde vám četné vyhlídky skýtají překrásné pohledy do okolní krajiny. Po turistické značce jsme došli i do areálu lázní Sedmihorky. Nevím, zda ještě fungují, ale podle mě ne, bylo to tu až na jeden pojízdný stánek s občerstvením a jeden parkující obytný vůz zcela bez života. Škoda, kdysi musle být areál moc hezký.

Výšlap na Ještěd

Bylo by hříchem být na dovolené poblíž Liberce a nepodívat se na Ještěd. Samozřejmě jsme mohli vyjet nahoru lanovkou, ale to by nebyl ten správný zážitek. Navíc cesta tam i zpět pro mě byla mnohem zajímavější než samotný Ještěd. Nahoře bylo plno lidí a ten den zrovna hodně foukalo, tak jsme si dali teplou polévku, obešli si to tady kolem dokola a vyrazili dolů. Na zpáteční cestě jsme se zašli podívat na skokanské můstky. Jsem velký fanda skoků na lyžích, zatím je sleduji jen v televizi, ale třeba se někdy zadaří a vyrazíme přímo na závody.

Pak jsem se ještě zastavili v obci Jeřmanice na bobovou dráhu. Jeli jsme všichni, byl to super adrenalin. Jen fotky se v té rychlosti moc nepovedly. 

Krásné srpnové dny!

Třetí den ...

naší dovolené jsme navštívili hrad Kost.

Věž, která má tvar lichoběžníku. Na prohlíce nám bylo řečeno, že z jednoho místa lze vidět všechny její čtyři hrany a opravdu je to tak :).

Poté jsme se vydali na túru malebným, hojně navštěvovaným údolím Plakánek. Traduje se, že bylo pojmenováno po rodině uhlířů, kteří zde pálili uhlí a měli od kouře uplakané oči. 

Došli jsme až k tomuhle mlýnu. Je vám povědomý? Určitě ho znáte z jedné velmi známé a u nás moc oblíbené pohádky. Už víte?

Znalci pohádek jistě poznali mlýn, který se objevil v pohádce S čerty nejsou žerty.

Tady se asi většina turistů otáčí a vrací se zpět, protože dál už jsme téměř nikoho nepotkali. My jsme se ovšem vydali po turistické značce dál do Sobotky k loveckému zámečku Humprecht. 

Od zámečku jsme došli k pařezu bývalé Semtínské lípy, na jejímž místě je již vysázená nová. Během cesty se nám naskytl i pohled na Trosky.

A pomalu se vracíme zpět ke Kosti. 

Opět další úžasně strávený den :)

Děkuji za milé kometáře.

Besedické skály

Dnes jsme vyrazili na výlet do Besedických skal, které nám byly doporučeny místními. Bylo tu opravdu krásně. Kluci se snažili všude vylézt, líbilo se jim ve skalním bludišti Chléviště, neustále někde pózovali a chtěli se fotit. Navíc tu nebyli téměř žádní turisté. Opravdu vřele doporučuji.

Navštívili jsme i romantickou zříceninu hradu Zbirohy, kde kromě knížat žili i loupežníci :),

viděli krásné starodávné domky,

napili se u pramene,

měli překrásný výhled na hrad Trosky,

 a skalní hřeben.

Zkrátka opět nádherně strávený den.

Pěší túra

Dnes jsme vyrazili pěšky na ,,takové menší" kolečko po okolí. Máme v nohou 20 km a musím říct, že i kluci to zvládli bez většího remcání, i když ke konci už měli nožky pěkně těžké a bolavé.

Nejprve jsme navštívili zříceninu hradu Frýdštejn, kde se natáčela i pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Je to tam krásné, jen místy pro ty naše prcky trošku nebezpečné, tak jsme měli s manželem pořád oči na stopkách. Při výstupu na nejvyšší věž, foukl tak silný vítr, že uletěla Martínkovi kšiltovka, už napořád, zůstala ležet na nedostupném místě.

Po prohlídce a malé svačině jsme se vydali po Vranovském hřebeni vstříc zřícenině hradu Vranov.

A už jsme tu.

Pak jsme sešli do Malé Skály, kde jsme se v Boučkově statku naobědvali. Bylo tu tolik lidí, že jsem zapomněla i fotit :). Dobře jsme se najedli, ale to bychom snad ani nebyli  my, kdyby se něco nepřihodilo. Pavlíčkovi se podařilo vylít téměř celou limonádu, trošku i na vedle sedící starší Polku, naštěstí to vzala s úsměvem.

Následoval celkem strmý výstup k rozhledně Kopanina, ale ten výhled co se po cestě nabízel, stál za to. 

 Po návratu jsme na chalupě zjistili, že je Kopanina vidět i odsud. Najdete ji?

Domů jsme přišli notně znaveni, ale plní zážitků a také o čtyři turistické známky bohatší :), náš Martínek a vlastně my všichni je rádi sbíráme.

A zítra hurá do Besedických skal.